Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Budova amoniačky v areálu kladenských koksoven

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian

Obsah

Kladno industriální - doly


Výchoz uhelné sloje ve Vrapicích, Kladno-Vrapice

GPS 50°09'56.08"N, 14°08'54.92"E

1772

V lese nedaleko Vrapic, díky naší intervenci zůstala zachována část výchozu Hlavní kladenské sloje. Místo je nedaleko učiněného nálezu uhlí v roce 1772, kterým začala intenzivní uhelná těžba v revíru. Podle zprávy byl nálezcem krtek. Dřevorubci Oppelt s Burgrem přinesli kousky lesklého uhlí z krtčí hromádky kováři a ten nález ve výhni skutečně ověřil. Událost pak nahlásili vrchnosti v Buštěhradě. Ve Vrapicích se nachází nejstarší dělnická kolonie a původní budova ředitelství Buštěhradských dolů.


Důl František - Josef/ Prago/ Antonín Zápotocký v Dubí

GPS 50°09'49.95"N, 14°07'46.98"E

1867 - 1990

Kladenské katedrály tak bychom mohli označit objekty bývalého dolu František Josef/Zápotocký v Dubí. Secesní budovy kotelny, destilace a strojoven postavené v letech 1915 – 1918 byly opravdu navrženy ve stylu chrámové architektury. Vysoký řád, lomené štíty, široká oblouková okna, hladce spárované bílé cihly, to byla podoba, která reprezentovala dolující společnost Císařské buštěhradské doly. Nákladnost stavby je patrná i na výzdobě interiérů se vzorově vykachlíčkovanými stěnami a podlahami. Ztracenou technickou ojedinělostí byla atypická příhradová těžní věž, která měla své čtyři lanovice umístěné po sebou. Areál dolu je v rukou soukromé společnosti, chátrá a není přístupný.

DůFrantišek Josef v Dubí


Důl Kübeck/ Nr.II v Kladně

GPS 50°09'37.74"N, 14°06'41.14"E

Nemovitá kulturní památka

1842 - 1997

Důl Kübeck v Kladně byl založen C.K. kutební komisí v roce 1842 a byl jedním z nejdéle sloužících dolů. Jeho provoz byl ukončen v roce 1997, kdy už sloužil jen jako větrný pro Důl Ronna. Soubor budov dodnes zůstává výraznou dominantou i z pohledu urbanismu. Nebýt přestavby v roce 1986, kdy byla zděná jámová budova snížena až po kola lanovic, zachoval by si důl svoji původní podobu. V jámové budově zůstala unikátně dochovaná původní dřevěná konstrukce těžní věže. Dělnická kolonie vymezená prostorem ulic Na Kopci a Průmyslová je krásnou ukázkou sociální vazby kolonie k průmyslovému závodu. Součástí byly objekty ředitelství a závodní nemocnice, tehdy první nemocnice v Kladně. Na Dole Kübeck byl v roce 1913 instalován v kladenském kamenouhelném revíru nejstarší elektrický těžní stroj hradecké firmy Marky a Brömovský s motorem Siemens Halske z roku 1901. I když byl důl prohlášen kulturní památkou, došlo v roce 2004 k rozkradení těžního stroje vandaly.

Důl Kubeck


Důl Mayrau/ Fierlinger I./ Gottwald II. ve Vinařicích

GPS50°09'57.42"N, 14°05'03.32"E

Nemovitá kulturní památka

1874 - 1997

Celý historicky vzácný areál je zachován v modelu posledního pracovního dne, kde vše zůstalo tak, jakoby havíři odešli právě včera. Návštěvníci mají možnost jít po trase havíře před sfáráním do dolu, postupně projdou cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu. Prohlídka podzemí je ve štole pod kopcem Homole. Zcela mimořádnou pozornost si zaslouží dochovaný soubor tří těžních strojů jak na parní tak elektrický pohon. Návštěvníkům je předváděn v pohybu secesní těžní stroj Ringhoffer z roku 1905. Místo zarážky dolu Mayrau určil Gottfried Bacher, ředitel dolů Pražské železářské společnosti v roce 1874. Hloubení měl na starosti Ing. Jan Karlík, který se proslavil zejména vynálezem tachografu, zařízením schopným zapisovat rychlost těžního stroje. Toto zařízení se později rozšířilo do celého světa. Důl Mayrau je jediným veřejně přístupným dolem na Kladensku.

Hornický skanzen Mayrau


Kolonie Dolu Ronna/ Nr.VII./ Gottwald III. v Kladně Hnidousích

GPS 50°10'30.95"N, 14°06'29.54"E

1882

Společnost Státní dráha byla největším stavitelem dělnických kolonií na Kladensku. Přestože byla většina kolonií v samotném městě zbořena, svoji původní podobu si zachovaly alespoň dvě. Kolonie Dolu Ronna postavená v roce 1883 je složena ze soubor budov v ulici Uhelná v městské části Hnidousy. Podél severní části ulice stojí tři dvojdomky s typickými kruhovými okny ve vrcholech štítů. Členění fasád korespondovalo s celkovou výtvarnou podobou dolu, který byl v roce 2001 srovnán se zemí. Oproti nim stojí v zahradách vily báňských inženýrů. Druhou nejzachovalejší je kolonie Dolu Kübeck v Kladně. Mezi další patří dělnická kolonie ve Vrapicích z roku 1854, ta byla ovšem postupem doby výrazně přestavěna. Zvláštností je kolonie zvaná Poldi Siedlung v Kladně Kročehlavech vystavěná v letech 1939 – 1942 pro zaměstnance Poldiny hutě. Projekt původně počítal s vybudováním nového centra Kladna s objekty veřejné povahy, ale do konce války nestihl být realizován.

onie Ronna


Důl Michael Layer/ Nr.IX. v Brandýsku

GPS 50°11'06.53"N, 14°10'21.68"E

Nemovitá kulturní památka

1842 - 1965, likvidace jámy 2000

Důl založila c.k. Kutební komise v roce 1842 jako podvojný důl. Společnost státní dráhy kolem dolu vystavěla největší dělnickou kolonii v revíru. Přesto byla těžba na tomto dole neúspěšná, způsobená hlavně velkými přítoky důlních vod a ne příliš dobrou kvalitou uhlí. Při pokusu obnovit těžbu vyrostla nad jámou krásná subtilní ocelová těžní věž, která se stala dominantou okolní krajiny. Důl Michael Layer spolu s kolonií představuje zcela unikátní soubor řešení průmyslového závodu z 50. let 19. stol.


Strojovna Dolu Max/ President Beneš/ Fierlinger II./ Gottwald I. v Libušíně

GPS 50°09'36.87"N, 14°03'21.72"E

Nemovitá kulturní památka

1888 - 1980

Pražská železářská společnost do rozvoje tohoto dolu investovala v letech 1933 – 1938 a toto období se podepsalo na moderní architektuře důležitých provozních budov dolu. Památkově chráněnou je budova tzv. nové strojovny velkého těžního oddělení. Jedná se o příkladnou účelovou stavbu s přiznaným a výtvarně velmi čistým konstrukčním řešením.


Těžní věž jámy Schoeller/ Nejedlý I. v Libušíně

GPS 50°09'45.87"N, 14°01'47.70"E

Nemovitá kulturní památka

1899 - 2002

Technicky dokonalé, ale finančně nákladné těžní věže tzv. Tomsonova kozlíku, byly v Evropě postaveny jen na několika dolech, zejména v Německu a Anglii. Na území České republiky byly postaveny pravděpodobně jen tři - na zaniklém Dole Hlubina v Karviné – Dolech, na Dole Simson u Zbýšova a na Dole Schoeller v Libušíně. Tato unikátní těžní věž byla prohlášena památkou v roce 2002 a zůstala v jinak likvidovaném areálu bývalého dolu zachována.


Strojovna Dolu Wannieck/ Generál Svoboda/ Nejedlý II. v Kamenných Žehrovicích

GPS 50°08'06.41"N, 14°01'56.50"E

1913 - 1982

Koncept povrchových objektů z let 1913 - 1914 byl mimořádně kvalitní. Areál zahrnoval také reprezentativní vily. Vysoký řád, kazetové členění fasády vytváří z objektu strojovny výtvarně odvážné dílo, které nebylo v kladenském revíru tak obvyklé. Strojovna není zapsána památkou, je bez zařízení a hrozí ji demolice. Objekt je využíván jen z části.


Větrná jáma Pustá Dobrá, lokalita Na pustince, Lány

GPS 50°06'57.01"N, 13°58'38.07"E

Nemovitá kulturní památka

1941 - 2002

Větrná jáma Dolu Tuchlovice vyhloubená na okraji Lánské obory v roce 1951 se řadí mezi výjimečnou realizaci v tomto období. Síň se sloupovým portikem určuje hlavní vstup do objektu. Železobetonová konstrukce těžní věže je vyzděna bílými struskovými cihlami, okna jsou vyplněny luxfery. V roce 2002 byla jámová budova prohlášena kulturní památkou.