Obsah
Restaurování pomníku havířů z Dolu Kateřina ve Vrapicích dokončeno
Náš Klub si dal za cíl obnovit chátrající hornické pomníky umístěné na hřbitovech v městských částech Kladna. Práce se nám zatím daří a veřejnosti jsme 2. září 2012 slavnostně představili restaurovaný pomník horníkům z jámy Kateřina. Na církevním hřbitově ve Vrapicích stál pomník z roku 1874 téměř na hranici svého zániku. Stav kamene byl už natolik vážný, že hrozil jeho samovolný rozpad. Vzhledem k tomu, že část hřbitova za kostelem sv. Mikuláše není využívána, postupně také zarůstal v náletových dřevinách. Pomník dosahuje na místní poměry výrazné uměleckořemeslné hodnoty, využívající oblíbených klasicistních forem. Na vrapickém hřbitově byl pomník největším, přitom o jeho postavení i o důlní nehodě máme jen velmi málo, navíc rozporuplných zpráv. První rozpor nalézáme v určení jámy Kateřina. Lokality pro její umístění jsou dvě a žádná z nich místo neurčuje jednoznačně. Údaje se rozcházejí v roce 1803, kdy jedna jáma zaniká a druhá je naopak vyhloubena nebo prohloubena. Obě jámy se však nalézaly v dnešní trase železnice Kladno Kralupy a dodnes se jednomu z těch míst říká Na Kateřině. Zcela jasná není ani příčina neštěstí, která měla na svědomí pět lidských životů. Jediným dokladem je nám zpráva Antonína Váchy zapsaná F.J. Režem o nešťastném omylu nalíčené vražedné pasti, kdy pětice nic nevědoucích havířů měla, místo nenáviděného štajgra, nastoupit do těžní klece s naseknutým těžním lanem. Událost pak použil Adolf Branald v prvním díle knihy Hrdinové všedních dnů „….tam vládl štajgr Lennert a řádil a nic se mu nikdy nestalo. Čím více naň bylo strojeno úkladů, tím více měl přízně u správy dolu. Neznámí mstitelé nasekli však jednou lano, na kterém visí těžní klec. Mysleli, že do klece vstoupí nenáviděný štajgr a že se s ním klec utrhne. Osud však určil jinak. Do klece vstoupilo pět havířů, kteří neměli o nástraze tušení, klec se utrhla a nebožáci zahynuli na dně šachty. Po tomto činu Lennert odstoupil a odstěhoval se. Věděl, že se dějí úklady čím dál tím ráznější a dostal strach.“ Jak se událost odehrála ve skutečnosti dnes s těží odhalíme. Musíme vzít v potaz, že F.J. Rež ač kronikář, velmi rád zapisoval barvité příběhy, nebo zapisoval zprávy po generace předávané a ne vždy pravdivé. Pokud vezmeme v úvahu Režovu zprávu, čistě hypoteticky by se v dole mohl (mohli) neoblíbeného štajgra „zbavit“ zajisté jednodušším způsobem, aniž by musel (museli) ohrožovat veškeré osazenstvo dolu naseknutím těžního lana. Každopádně samotná událost vzbudila značný rozruch. Pořízení takového pomníku musel na tehdejší dobu znamenat velký náklad a rodiny havířů si jej těžko mohli dovolit. Je pravděpodobné, že pomník obětem zřídila sama těžařská společnost, tehdy Pražská železářská. Proč by ale po takové události společnost nechávala „zpupným“ (ač těmto neviněným) havířům z jámy Kateřina stavět pomník? Spíše to vypadá na zanedbání bezpečnosti při kontrole těžního zařízení, kdy těžní lano nebylo již vyhovující a přesto dál používáno. Pomník se mohl stát jednou z možností morálního vyrovnání. Více nám o tragicky zahynulých hornících nepoví ani vrapická matrika č. 33, uložená ve Státním oblastním archivu v Praze. Zde je její opis: Zemřelí: 31. Srpna 1874 / pohřbeni: 2. Září / místo: Dubí, šachta Kateřina, býv. panství Buštěhradské: Petr Urban, horník ze Pcher č.p. 16 / ženatý 24 roků / věk 64 / místo pohřbení Vrapice, příčina: smrtelný úraz v šachtě. Josef Viktora, horník ze Pcher / ženatý 18 roků / věk 44 / místo pohřbení Vrapice, příčina: smrtelný úraz v šachtě. Václav Rezek, horník z Dubí / ženatý 10 roků / věk 28 / příčina: smrtelný úraz v šachtě. Alois Šuster, horník ze Štěpánova / věk 24 / místo pohřbení Vrapice, příčina: smrtelný úraz v šachtě, zemřel nenadále. Josef Frybert, horník, manž. Syn Jana Fryberta, horníka v Dříni čp. 37 a Anny rodem Hašek=ovy z Renče /: dle pozdější zprávy v …?.. narozený a na jméno matky pouze zapsaný :/ věk 17 / místo pohřbení Vrapice, příčina: smrtelný úraz v šachtě. Ať byla vina na straně někoho z havířů, společnosti, výrobní vadě těžního lana či souhře nešťastných okolností, pravda nám zůstává zatím skryta.
Práce na pomníku havířů probíhala od loňského září, tak aby byl kámen zabezpečen před zimou. Celou opravu pomníku prováděl zkušený sochař a restaurátor Jiří Reiner, který ve zprávě popsal stav před zahájením prací a postup restaurování:
Pomník je z jemnozrnného pískovce světle okrové až bělavé barvy z blíže neurčené lokality. Je složen z šesti částí, základu, soklu, těla s nedochovanou nápisovou deskou, část s hornickým znakem, hlava a koruna. Pomník byl celkově ve velmi špatném stavu. Došlo k posunu a rozlomení základového kamene, což vedlo k naklonění celého pomníku. Byl obrostlý mechy a lišejníky s prorůstáním kořínků celou hmotou kamene. Na velké části plochy se vytvořila krusta, která v místech, kde se vyplavilo pojivo, odpadávalo i s vrstvou kamene. V prvé řadě byly odstraněny mechy a lišejníky, byly použity tyto prostředky: Porossan fi. Aqua Bárta a BFA fi. Remmers. Dále čpavková voda s peroxidem vodíku, která kromě hubení mechů a lišejníků čistí i depozity sazí a výfukové zplodiny. Následovalo opatrné odstranění krusty, která bránila dýchání kamene, a v důsledku toho docházelo k pozvolnému rozpadu kamene pod ní. Poté byl kámen zpevněn přípravkem Ifest OH 100% fi. Imesta a následně slepen. Rozebrání a osazení bylo provedeno včetně soklu, základový kámen byl zpevněn a slepen v zemi. Při jeho vyndání ze země by došlo nakypření půdy v okolí a hrozilo by její opětovné sedání. Po osazení pomníku byly přilepeny dva upadlé rohy s částmi vavřínového věnce u hornických kladívek. Doplnění chybějících částí bylo provedeno umělým kamenem na minerální bázi. Byla vyrobena a osazena bílá mramorová deska se jmény horníků z jámy Kateřina. Po lokální barevné retuši byla provedena závěrečná konzervace přípravkem IW 290 fi. Imesta.
Cena za restaurátorské práce činila 130.000 Kč. Celá částka byla uhrazena z rozpočtu Klubu přátel hornických tradic Kladno o.s. a to jen díky příspěvků kolektivních a individuálních členů. Bez této podpory by práce v tomto rozsahu nemohla být provedena.
Děkujeme za podporu!
Pomník Kateřina před restaurováním.
V průběhu prováděných prací, snesené a restaurované části pískovcového pomníku.
A pomník po dokončení restaurátorských prací. Nově doplněna byla i mramorová pamětní deska se jmény havířů, kteří na jámě Kateřina zahynuli.
Ženský pěvecký sbor Smetana Kladno při slavnostním odhalení pomníku. Součástí programu byl také koncert v kostele Sv. Mikuláše ve Vrapicích.
Hosté z příbramského cechu hovoří s primátorem města Kladna Ing. Danem Jiránkem.
